Poměrně zajímavý článek týkající se nižší obliby elektronických knih u studentů přináší časopis Insights: the UKSG journal od autorky Caroline Myrberg. Ta se snažila syntézou informací z dostupných studií zjistit příčiny tohoto jevu, které lze určit. Shrnula je do těchto bodů.
E-knihy:
způsobují oční napětí.
rozptylují pozornost a studenti nemají přehled o právě čteném obsahu.
mají nevhodné navigační funkce (kde to vlastně jsem??)
mají nevyhovující anotace
oplývají nepříliš využitelnými zvýrazňovacími funkce (vkládané poznámky)
komplikované stahování placeného obsahu
Neznamená to konec e-knihy
I přes dané negativní faktory se autorka domnívá, že je postupně odstraní nové technologie blížící se realitě vnímání papíru. Jako příklad uvádí tablet reMarkable, norský produkt, který se snaží být právě náhradou klasických zápisníků, a zároveň i čtečkou. Mezi další zajímavé projekty cituje LiquidText.
Samozřejmě pro další rozvoj e-knih je důležité zmínit, že již dnes nabízejí mnoho přidaných funkcí, jež klasická kniha nepřináší. Propojení se slovníky, v určitých případech možnost prostudování full-textů referencí a samozřejmě dopad na reálné ušetření prostoru.
Autorka dále spekuluje na možným řešením ve vztahu ke knihovnám. Navrhuje zachovat akvizici elektronických knih spolu s tradičními. Preference se však prozatím jeví jasně, klasické knihy vítězí. Je tedy řešením nastartování e-knih v souvislostech s levnou dostupnou technologií, která nám jednoduše bude muset velmi silně připomínat papír?
I to jsou otázky k diskuzi, ale i poslední fakt milovníci klasické knihy budou deklarovat – technologie jim nepřinesou tu libou vůni stránek.
Zajímavá otázka pro všechny, kteří vyznávají nejenom informační dobrodružství. Po prvních těžkých teoretických průpravách informační gramotnosti přijde trocha odlehčení s geniálním systémem, který si říká WolframAlpha.
Tímto článkem začínáme seriál o lepším, přesnějším a mnohem účinnějším vyhledávání na předním světovém vyhledávači Google, ale nejen na něm. Metody, které si nyní budeme představovat, patří k těm pokročilým. A jelikož se naše informační gramotnost musí zlepšovat každý den, není nic lepšího než si nyní vyzkoušet dobré vyhledávací praktiky na tom nejdostupnějším nástroji.
Informační potřeby se řeší nalezením správných (relevantních) informací, ale abychom mohli informace nalézat, je nejprve třeba znát principy jejich vyhledávání. To lze také označit jako jednu z fází rešeršní strategie, tedy komplexu postupů vedoucí k vyřešení informačních potřeb.
Rešeršní strategie je úzce spojena s knihovnictvím a dnes informačními službami, přičemž celý rámec lze označit jako proces týkající se určení našich informačních potřeb, jejich komunikace do informačního systému, který nám poskytne soubor výsledků s různou úrovní relevance (blízkost odpovědí k vyhledávaným otázkám).
Tento článek je první vhled do světa rešeršní činnosti, vyhledávání nebo jednoduše vytěžování informačních zdrojů pro různé situace. Jedná se oblast natolik širokou a prolínající mnoho oborů, že tento článek považujte za úvodní a rámcový.
Řešíme naše informační potřeby
Postup, který povede k vyřešení našich informačních potřeb lze rozložit na několik fází – rešeršních úkonů. Zmiňovali jsme si v příběhu pana Nováka i nutnost umět si pokládat otázky. Je to vlastně první krok, který je na začátku naší úspěšné informační mise.
Informační potřeba & otázky (Kdo, co?)
Bez okolních jevů, situací, momentů, vjemů, touze a nutnosti poznávat by neexistovaly informační potřeby. Pojďme si rozebrat podstatu informační potřeby. Jako její velmi jednoduchou definici bychom mohli považovat „stav aktuálního nedostatku poznatků pro vyřešení informačního problému“. Jako základ pro vznik informačních potřeb považuje mnoho autorů nejistotu.
Kde budeme hledat odpovědi na otázky?
Velmi složitý úkol. Zvláště dnes. Ačkoli čelíme naprosto neuvěřitelnému množství vznikajících informací (například se podívejte, co se stane za 1 sekundu na Twitteru) a jejich na první pohled snadné dostupnosti, problém přichází v určení informačního zdroje, který by nám pomohl náš informační problém vyřešit.
Zkusme se na to podívat na řešení dvou následujících otázkách, které reprezentují nějaké informační potřeby. Zkuste si je vyřešit.
Právě jste se dodívali na film Rudý úsvit z roku 2012 a někdo se zmínil o tom, že se jedná o remake. To vás docela zaujalo a chcete zjistit, kdy původní film vznikl, a kdo hrál v hlavní roli.Toto pro vás byl pravděpodobně snadný úkol a určitě byste přišli na několik různých způsobů, jak tuto otázku (resp. informační potřebu) vyřešit. Určení informačního zdroje bylo nadmíru jednoduché, že ano? Pojďme však k druhé otázce.
2. Chcete zjistit všechny detektivky (české i zahraniční), které byly vydány v roce 2016 a dostaly se na český trh?
Tady už je situace o trochu složitější. Dokážeme si totiž představit, kolik různých nakladatelství v Česku existuje a vydává detektivní romány. Zjistit všechny tituly tohoto žánru vydané v roce 2016 a navíc dostupné na našem trhu, je náročnější úkol, než najít hlavní hrdinu nějaké snímku. Co víc, při řešení tohoto úkolu se prvně setkáme s termíny úplnost a přesnost. Zkuste si tuto úlohu vyřešit. V závěru článku naleznete odkaz na možná řešení.
Jak budeme informace hledat?
Svět informačních zdrojů má jeden společný problém – roztříštěnost. Na světě neexistuje jeden systém pro řešení všech informačních potřeb. Co víc, až na pár společných znaků, musíte u pokročilého vyhledávání přistupovat ke každému informačnímu systému jinak. Při hledání se například někde využívají speciální pomocné nástroje zvané operátory, závorky zase slouží pro vytváření logických celků, nebo tzv. kódy polí, ty vám zase umožní vyhledávat jen v názvu dokumentu nebo podle jména autora. Další významný úkol pro člověka, který informace hledá, je konkretizace jeho otázek do klíčových slov. Většina systémů totiž přirozený jazyk nevyužívá. Například otázka:
Kdo hrál v hlavní roli snímku Rudý úsvit, který vznikl v 80. letech?
by měla být do informačního systému zapsána např. takto (pro Google):
„rudý úsvit“ 1980..1989 („hrají“ OR „herci“)
Tedy pokud se ještě jednou podíváme na naši otázku, musíme prakticky celý obsah zrušit
Kdo hrál v hlavní roli snímku Rudý úsvit, který vznikl v 80. letech?,přičemž zachováme hlavní klíčové spojení – název filmu a zbytek formalizujeme.
Díváme se na výsledky
Posoudit, zda vyhledané informace dokáží vyřešit naše informační potřeby, rovněž není snadný úkol. Na příkladu hledání filmového hrdiny je situace jednoduchá (film ověříte posléze hledáním dobových plakátů, podíváte se na tehdejší trailery na YouTube apod). V otázce druhé však ověřování tak snadné není (v Česku pravděpodobně není YouTuber, který by v rámci svých videí recenzoval každou knižní detektivku, ani na čtenářských serverech nenalezneme exaktní informací o počtu vydaných detektivek v roce 2016, které se dostaly český trh). Je nutné najít oficiální instituce, které oplývají touto informací. V tomto momentě již určitě cítíte, že oba úkoly mají různou úroveň složitosti řešení, i když pro mnohé z vás byla hračka obojí.
Pokud bychom si následně měli všechny fáze rešeršní činnosti zjednodušit a rozepsat do přehledové tabulky:
Otázky
Význam
Příklad
Kdo, co?
Informační potřeby
Definice otázek
Kolik se do ČR dovezlo sušených meruněk při posledním sledovaném období?
Kde?
Informační zdroj
Český statistický úřad
Jak?
Formální vyjádření informační potřeby
Určení klíčových slov
Specifické vyhledávací metody
Vyhledávání pomocí Kombinované nomenklatury
Výsledek: V prosinci 2016 (poslední sledované období) se do Česka dovezlo 127,9 t v celkové hodnotě 10,4 mil. Kč – oficiální potvrzená informace z ČSÚ.
Shrnutí:
Vyhledávání informací je součástí rešeršní strategie
Pro vyhledávání je v základu důležité určit v otázkách informační potřeby, znát informační zdroje a umět se v těchto zdrojích správně zeptat.
Klíčová slova jsou důležitá pro zadání specifických dotazů v informačních systémech.
U výsledků, které nám informační zdroje poskytují, je třeba určit jejich správnost, resp. relevanci.
CEJPEK, Jiří., 2005. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. B.m.: Karolinum. ISBN 802461037X.
PAPÍK, Richard, 2011. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. B.m.: Velryba. ISBN 9788085860221.
SMETÁČEK, Vladimír, 1980. Lidé a informace [online]. Praha: Albatros. Dostupné z: http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6d5504b0-79c6-11e2-b930-005056827e51
Tento informační úkol se váže ke článku Vyhledávání informaci: věda i umění. V základu se jeví jako takový, který by se mohl spíše řešit primární informačním průzkumem. Nemusí to být nutně jediný způsob. Pokusme se tedy nastínit, jak bychom mohli tuto úlohu řešit. Nejdříve si připomeňme její zadání: Máme zjistit všechny detektivky (české, zahraniční) vydané v Česku v roce 2016.
Na následujících dvou postupech jsou patrné různé směry uvažování a pojetí řešení informační potřeby v rámci informační gramotnosti. Ale pozor, nejsou jediné. Bude vynikající, pokud napíšete případně i vaše postupy, kterými jste se ubírali, ale i postřehy při možném řešení.
Pátráme u nakladatelů
Hned zkraje si je nutné uvědomit, že vzhledem k poměrně vysokému počtu nakladatelů a opravdu velkého množství titulů, které se dostávají během roku na trhu, je třeba hledat zastřešující instituci pro knižní trh. Kdybychom ji neznali, pravděpodobně budeme ve vyhledávačích zkoušet klíčová: asociace nakladatelů, unie nakladatelů, svaz nakladatelů, sdružení nakladatelů apod.
Nyní přicházejí dva scénáře, které bychom mohli zvolit:
Napřímo oslovit svaz s dotazem týkající se naší informační potřeby, tedy získání seznamu všech detektivek vydaných v Česku v roce 2016.
Využít Databázi české knihy.
První možnost zdá se být optimální, nicméně záleží na formě komunikace (telefon, e-mail) a posléze i na reakční dobu a kvalitu odpovědi. Druhá možnost je poměrně zajímavá i vzhledem k faktu, že SČKN oplývá edičními plány a mapuje i budoucí tituly u nás. V tomto ohledu může být problém vyhledávacích možností databáze. Podívejme se na vyhledávací rozhraní báze dat.
Databáze Svazu českých knihkupců a nakladatelů
Základní vyhledávání nám umožňuje využít dotazy v polích Název, Autor a ISBN (Mezinárodní standardní číslo knihy). Příliš nám to nepomůže, ale alespoň se podíváme, jak vypadá bibliografický záznam nějaké knihy. Obligátně si tedy pro náš průzkum zvolíme nějaký titul Jo Nesba. mistra norské detektivky. Ze seznamu vyhledaných dokumentů si zvolíme titul Syn. Pokud analyzujeme základní bibliografický záznam, zjišťujeme, že pole Tématická skupina (TS) dílo popisuje následovně: 13 – Krásná literatura. To nám také v dalším průzkumu moc nepomůže, protože do krásné literatury budou patřit i taková díla jako Toulavý autobus od Johna Steinbecka nebo Jiráskovy Staré pověsti české.
Ačkoli SČKN provozuje ojedinělou databázi českého knižního trhu, odpověď nám prozatím mohou pravděpodobně dát jen příslušní pracovníci svazu, nicméně z výše uvedených důvodů bychom měli hledat nové a lepší řešení.
Výlet do on-line zákoutí Národní knihovny ČR
Zdali nám může pomoci při řešení tohoto problému Národní knihovna ČR je zajímavá otázka. Nabízí se totiž několik záležitostí, které naši úlohu pomohou osvětlit. Ještě předtím, než se na Národní knihovnu jako na potenciálního asistenta řešení naší informační potřeby podíváme, řekněme si něco o povinném výtisku.
Povinný výtisk je zákonná povinnost pro všechny nakladatele a vydavatele neperiodických (knihy) a periodických (např. časopisy) publikací zaslat příslušný počet exemplářů do zákony daných institucí (Česko 1995) (Česko 2000).
To už je samo o sobě velmi zajímavá informace, protože zákony hovoří tak, že Národní knihovna ČR je jednou z institucí[1], která přijímá, registruje a zpřístupňuje všechny periodické a neperiodické publikace. Nyní bychom se měli propracovat k poměrně zajímavému řešení našeho úkolu, neboť tato instituce je rovněž tvůrcem, správcem a provozovatelem Souborného katalogu ČR (CASLIN), tedy ústřední databází dokumentů (periodických i neperiodických) dostupných v českých knihovnách (Národní knihovna ČR 2017b).
Souborný katalog ČR (CASLIN) – Základní vyhledávací rozhraní
Pokud se tedy podíváme opět na bibliografický záznam Nesbova díla Syn, vidíme v souvislostech vyhledávání informací cestu ke zjištění výsledku. V Rozšířeném vyhledávánízadejte do příslušných polí autora a název díla a přejděte na seznam vyhledaných dokumentů.
Z výsledků následně zvolte třetí záznam a podívejte se na jeho úplný konec.
Část bibliografického záznamu ze Souborného katalogu ČR.
Pole Forma, žánr jsou pro nás nyní zásadní. Jak lze vidět u Nesbova syna, jsou u nich dvě klíčová slova. Zatímco heslo norské romány pro nás příliš relevantní není, detektivní romány už ano. A to velmi.
Nyní prosím na chvíli při čtení tohoto článku zastavte. Jak byste postupovali dále vy? Zkuste se zamyslet.
Stojíme nyní před problémem, který byl zmíněn v článku Vyhledávání informací: umění u věda. Jde o to, že Souborný katalog ČR je rovněž typem informačního systému a má svá specifika při vyhledávání a není jednoduché nyní zvolit způsob vyhledávání. Proč?
Podívejte se na možnosti Rozšířeného vyhledávání. Jakkoli budete hledat možnosti hledat v polích Forma, žánr nenaleznete je. Je nutné vidět souvislost s polem Předmět (klíčová slova). Dalším problémem je samotné klíčové spojení „detektivní román“.
Uvažujte, budou takto popsány všechny detektivní romány? Nebo by třeba pro věcný popis jiných detektivek mohl obsahovat jiná synonymní slova? Určitě taková situace může nastat.
Rozhodně bychom měli zvážit mimo detektivních románů následující:
Detektivní příběhy / Detektivní příběh
Detektivní povídky / Detektivní povídka
Detektivky / Detektivka
Detektivní próza
Krimi romány / Krimi román
Krimi povídky / krimi povídka
Krimi próza
Thriller / Thrillery
Eventualita dalších příbuzných slov je určitě pravděpodobná, nicméně pokud se podíváme můžeme předpokládat, že Souborný katalog ČR bude operovat s třemi slovy jako klíčovými pro věcný popis žánru: detektivní, krimi a thriller.
Jdeme tedy vyhledávat. Zvolíme Rozšířené vyhledávání (metodu CCL jako pokročilou záležitost budeme probírat v jednom z následujících článků na Informační gramotnost) a zadáme hodnoty do příslušných polí (viz obr. níže).
Vyhledávání detektivních románů v rozhraní Souborného katalogu ČR
Výsledek 772 dokumentů přináší při první analýze jeden zásadní problém. Definovaný term krimi* a z něho odvozená slova (např. kriminální, kriminalistika, …) přináší řadu nerelevantních dokumentů a to zejména z oblasti literatury faktu a odborné kriminalistické literatury. Detektivní romány jsou popsány klíčový spojením „kriminální příběhy“. Upravíme proto naše vyhledávání a do prvního pole zadáme skladbu slov takto: detektivní OR thriller? OR „kriminální příběhy“.
Výsledek se nám zúžil na 692 dokumentů, které lze považovat za množinu literárních děl z oblasti detektivních příběhů za rok 2016 v Česku. Nyní přichází ověření – pokud je to k vážnosti naší informační potřeby nutné. Znovu analyzovat klíčová slova, která by mohla popisovat detektivní romány a provést rešerši znovu. V případě nutnost napsat např. na projekt Ptejteseknihovny.cz a tuto informaci ověřit i zde (Národní knihovna ČR 2017a).
[1] Dále také Moravská zemská knihovna v Brně, Státní vědecká knihovna v Olomoucí, příslušná státní vědecká knihovna dle sídla nakladatele a v případě, že kniha je psána slepeckým písmem, pak i knihovna K.E. Macana.
Použitá literatura:
ČESKO. Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, ročník 2000, částka 17, číslo 46.
ČESKO. Zákon č. 37/1995 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: Sbírka zákonů České republiky. 1995, ročník 1995, částka 8, číslo 37.
Pokud si již dokážeme představit účel a funkci dat, informací a znalostí ve společnosti, je na čase pochopit podstatu informačního systému. V minulých příspěvcích jsme se již setkali s konkrétními příklady informačních systémů, např. on-line katalogem firem, nebo knihovním katalogem a nyní si rozebereme základní strukturu a funkci takového systému s příklady.
Než vplujeme do vod různých informačních systémů, databází a nástrojů, které nám umožní konat informačně zajímavé věci, podívejme se na rozdíly následujících entit: dat, informací a znalostí. Určitě se s nimi každý den setkáváte v různých formách, nicméně je třeba je odlišit, abychom náš rámec informační gramotnosti pěkně a dále rozvíjeli.
Když se koncem 80. let minulého století v CERNu odehrával vývoj hypertextového značkovacího jazyka HTML (o něm někdy později) v podání Tima Bernerse Leeho, nikdo netušil o jaký pokrok se jedná. První webová stránka, která poté vznikla na začátku 90. let, odstartovala masivní informatizaci světa. Co je to vlastně webová stránka? A proč jsou některé dohledatelné a některé tak jednoduše nejsou?
Tento článek považujte za úvodní seznámení s pojmem informační gramotnost. Jeho vícerozměrnost bude určitě reflektována v dalších článcích, metodách, studiích. Nicméně pro začátek je nutné určit základní rámec.
Americká knihovnická asociace (ALA) ve svém konceptu IG zdůrazňuje zejména faktor schopnosti pojmenovat své informační potřeby a následně určit informační zdroj včetně způsobu vyhledání a nalezení odpovídajících relevantních informací, přičemž poté bude daná informační potřeba uspokojena (ALA 2000).
Pokud si tedy tu velmi obecnou definici rozebereme na fáze, pochopíme celou podstatu a důležitost IG pro bytí, vzdělávání a činnost v soudobé (post)informační společnosti.
Určení vlastní informační potřeby
Úplně na počátku si jednoduše musíme uvědomit, co potřebujeme za informace k vyřešení našeho informačního problému.
Příklad:
Pan Novák se ráno probudil a rozhodl se, že se stane včelařem. Tímto rozhodnutím u něj vznikl informační problém a s ním následně informační potřeby. A jako správný informačně gramotný člověk si sepíše, co bude potřebovat zjistit. Napadají ho zatím tyto otázky:
Kde a jak chovat včely?
Co je potřeba k chovu včel a jaké jsou vstupní náklady?
Jak se budou dívat na můj chov včel úřady? Potřebuji někde tuto činnost nahlásit?
Jaká jsou nebezpečí, která mohou v rámci chovu vzniknout?
Jak se stáčí med?
Určitě vás napadne dalších mnoho otázek, které by si pan Novák mohl položit, ale prozatím ho nechme jen u těchto.
Určení informačního zdroje
V momentě, kdy máme určené informační potřeby. Hledáme zdroj informací, který by nám je pomohl osvětlit.
Příklad:
Pan Novák v rámci snídaně uvažuje, kde (informační zdroj) bude odpovědi na své otázky (informační potřeby) hledat. Napadají ho následující řešení:
Profesionální včelař v mém okolí, za kterým pojedu a vyzpovídám ho (primární informační zdroj)
Abych zjistil, zda takový někdo je v mém okolí, podívám se na Google Mapy nebo na Najisto.cz (sekundární informační zdroj)
Půjdu do knihovny a půjčím si knihy o včelařství (primární informační zdroje) a začnu studovat.
Abych, zjistil, zda v naší knihovně takové knihy mají, podívám se do knihovního katalogu (sekundární informační zdroj). Případně je nutné zavolat do knihovny a zeptat se paní knihovnice (primární informační zdroj).
Dotaz v informačním zdroji
Aby nám informační zdroje vrátily zpět relevantní informace, musíme se správně zeptat.
Příklad:
Samozřejmě, že pokud pan Novák půjde první cestou, tak se profesionálního včelaře bude ptát na své otázky v přirozeném jazyce. Ale to jsme trochu napřed, protože hodlá nejdříve zjistit jeho existenci v okolí na zmíněných dvou místech na internetu (Google Mapy, Najisto.cz). A zde přichází problém reprezentace informačních potřeb v podobě klíčových slov – což už je trochu formalizovaný způsob, jak sdělit naše informační potřeby. Napadá ho, že zkusí „včelařství“, ale to nestačí. Tyto internetové zdroje by totiž mohly mít ukryty další kontakty na významné odborníky v oboru včelařství pod klíčovými slovy (či spojeními): „včelař“, „chov včel“, „včelařské potřeby“, „prodej medu“,… Podobně situaci řešíme ve druhém případě, kdy se pan Novák rozhodne jít cestou samostudia.
Získávání a ověřování informací
Ačkoli získávání informaci z lidských (primárních) informačních zdrojů může mít často intuitivní ráz, sekundární informační zdroje už vyžadují určité přístupy k vyhledávání.
Příklad:
Zatímco u včelaře-experta je relevance informací nadmíru jasná (i když pro ověření informací by pan Novák měl navštívit minimálně ještě jednoho), studium včelařství z knih a podobných dokumentů je již specifická intelektuální činnost.
Knihovní katalog mu nabídne na základě daných klíčových slov 6 dokumentů.
Co s tím strdím? : včelařství, voskařství, perníkářství : katalog k výstavě
Ekologie chovu včel
Fenomenální včely : biologie včelstva jako superorganizmu
Hravě o včelách v mateřských školách : náměty na aktivity motivované pohádkami
Kočování se včelstvy
Správná praxe v chovu včel
Pan Novák si vybírá tituly k vypůjčení (označené tučně). Studiem těchto knih následně získává odkazy na další prameny z oblasti včelařství ve formě citací (tyto knihy nejsou sice přítomné v místní knihovně, ale paní knihovnice mu je zařídí v rámci meziknihovní výpůjční služby) a rovněž se rozhodne napsat autorům titulu Správná praxe v chovu včel, která je v míře relevance nejblíže jeho informační potřeba, které vyřešil.
Vytváření poznatkové báze
Nalezené informace je vhodné uchovávat pro jejich budoucí využití a revizi.
Příklad:
Pan Novák se již dostal k mnoha výborným informačním materiálům a pilně studuje. Vše si zaznamenává do myšlenkových map, ale občas využije i svůj virtuální záznamník Evernote. Kombinací těchto dvou nástrojů získává vlastní bázi poznatků.
Zde uvedený myšlenkový postup fiktivního pana Nováka reprezentuje formu informační gramotnosti. Je samozřejmě jasné, že podobný informační problém „Jak se stát včelařem?“ lze řešit mnoha jinými přístupy. Cílem bylo spíše představit formu IG a zasadit ji do reálného světa.
V souhrnu tedy, informačně gramotný člověk je schopen:
Určit rozsah a povahu informační potřeby.
Účelně a účinně dosáhnout požadované informace.
Kriticky zhodnotit a ověřit nalezené informace a zdroje, z nichž pocházejí.
Využít (použít) informace a proměnit je ve znalost.
Splnit specifické (odborné) informační cíle.
Pochopit podstatu právních a ekonomických souvislostí s vyhledáváním a využíváním informací s ohledem na etiku takové činnosti.
Na základě těchto schopností lze říci, že IG se stává u každého člověka základnou pro celoživotní vzdělávání a proces učení. Umožňuje totiž myslícímu jedinci podstatně zvětšit rozměr jeho poznatků, ale i získávání podkladů pro jeho průzkumnou a sebevzdělávací činnost.
Se samotnou IG jsou spojeny především dva typy institucí: knihovny a školy.
IG si neplést s počítačovou gramotností
Termín informační gramotnost nelze zaměňovat s pojmem počítačová gramotnost, kterou přímo a úzce reprezentuje schopnost ovládat a využívat informační technologie – konkrétně osobní počítač. Často se počítačová gramotnost zmiňuje v souvislosti s tzv. řidičákem na počítač (European Computer Driving Licence), který si již 20 let klade za cíl seznamovat s využitím PC široké spektrum potenciálních uživatelů (ECDL Foundation. 2017).
ALA, 2000. Information Literacy Competency Standards for Higher Education. [Web page] [online]. 2009(22 Jun) [vid. 2017-01-03]. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/mgrps/divs/acrl/standards/standards.pdf
ECDL FOUNDATION., 2017. ECDL – Mezinárodní standard pro digitální znalosti a dovednosti [online] [vid. 2017-02-02]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/
Z pohledu průmyslové práva je nutné rozlišovat následující patentové dokumenty:
Patent
Samotná listina, kterou vydává patentový úřad s obvyklou platností 20 let při pravidelné úhradě udržovacích poplatků. Po této době se stává patent součástí společnosti, která jej může využívat. Vnímání patentu jako smluvní vztah mezi vládou dané země a vynálezcem je na místě. Dostane právo na ochranu, nicméně musí poskytnout informace o technologii skrze patentovou přihlášku.
Patentová přihláška
Přihlášky obsahují patentové nároky, které vymezují novost. Vedle této informace však poskytují kompletní technické řešení, geografický rozsah ochrany, bibliografické údaje a následně i výsledky průzkumu novosti, které provádí příslušný patentový úřad. Od doby podání patentové přihlášky se počítá doba ochrany. Důležitost patentové ochrany reflektuje stále zvyšující se počet patentových přihlášek.
Průmyslový vzor
Tyto dokumenty chrání tvary výrobků.
Užitný vzor
Menší rozsah patentové ochrany, typicky na 5 let, určují užitné vzory. Využívají se zejména u zlepšovacích návrhů, inovací, a řešení, které nepředpokládají časově významnější komerční potenciál.
Topografie polovodičových výrobků
Patentová rodina
Informačně významný soubor přihlášek, který definuje geografický rozsah ochrany pro dané řešení.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketingové
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
