Právní profese a informace: Pozor na čmuchání kolem on-line dotazů

Právní informace tvoří významnou část hlubokého webu. Zároveň však experti v oblasti advokacie a práva hledají důležité souvislosti i v rámci povrchu webového prostředí, tedy mezi informacemi indexovanými a zpřístupněnými v mnoha vyhledávačích.  Jaké jsou konkrétně časté informační potřeby v právní profesi? A jaké mají návyky v procesu vyhledávání právní experti? Mimo hledání odpovědí na dané otázky článek dále diskutuje možné směry zkvalitnění procesu vyhledávání informací pro právníky a advokáty.

Interní a neformální zdroje

Informace hrají klíčovou roli v mnoha odvětvích lidské činnosti. Pokud bychom měli určit úroveň důležitosti získávání informací pro oblast práva, pak se jedná o nedílnou součást denní pracovní činnosti expertů v této oblasti. Jak uvádí (Otike 1999), stanoviska a argumenty právníků a advokátů jsou založeny na získaných informacích. Zní to jednoduše, ale právě v tomto bodě přichází důležitost uvědomění si potřeby nacházení relevantních informací. (Otike 1999) zároveň dodává zajímavost. Odborníci z právní oblasti často využívají neformální zdroje a spíše inklinují k získávání informací z interních zdrojů než externích. To platí zejména pro velké advokátní kanceláře, které z větší či menší části dokáží realizovat průzkumnou informační činnost z vlastních zdrojů (Leckie et al. 1996). Nelze však tvrdit, že externí zdroje jsou jen okrajovým zájmem. Otázky přicházejí spíše v ohledu informační gramotnosti a zároveň informačního chování v rámci této profese. Je patrné, že některé právní oblasti jsou na získávání informací méně náročné, a to zejména s důrazem na lidskou intelektuální činnost a čas. Právní povaha jednotlivých případů je přitom výchozím bodem pro určení informačních potřeb v rámci průzkumné činnosti, resp. pracovních úkolů (Wilkinson 2001); (Leckie et al. 1996).

Právní informace a obtíže při vyhledávání

S postupem digitalizace a přístupnosti dat, informací a znalostí, zároveň obsahového toku ze sociálních médií přichází nový trend v přístupu k právním informacím jako externím zdrojům, resp. nutnosti jejich vytěžování.

Lze definovat, že advokátní kanceláře, právní oddělení firem apod., dnes oplývají přístupem k velkým databázovým centrům, nicméně právní profesionálové považují proces vyhledávání informací za složitý, přičemž je nutí ke zkoumání a studiu této problematiky (Makri a Cox 2008). Už výzkum (Vollaro a Hawkins 1986) poukázal na obtíže při vyhledávání, kterým čelili odborníci zabývající se patentovým právem. V rámci získávání patentových informací nevěděli, jak najít správná klíčová slova a špatně si pamatovali specifické charakteristiky rešeršních systémů. Problém se zintenzivnil v okamžiku, kdy tuto činnost vykonávali nepravidelně. Časté bylo rovněž zapomínání dotazů ve vyhledávacích polích.

PRŮZKUM
JSTE PRÁVNÍK ČI ADVOKÁT? ZÚČASTNĚTE SE VELKÉHO PRŮZKUMU INFORMAČNÍ  GRAMOTNOSTI V OBLASTI PRÁVA V ČR. DOTAZNÍK VÁM ZABERE MAXIMÁLNĚ DVĚ  MINUTY. DĚKUJEME

Dalším poměrně zajímavým vhledem do úrovně informační gramotnosti se stal výzkum (Yuan 1997), který se týkal návyků při vyhledávání studentů právnických fakult. Během jednoho roku sledování nedošlo ke snížení chybovosti v rámci zadávání dotazů v systému LexisNexis[1]. Zároveň vyplynulo, že některé složité konstrukce dotazů nebyly prakticky využity. Na druhé straně studenti byli schopni řešit mnoho úkolů (nikoli všechny) jednoduchými dotazy. To vyvolává mylný dojem dostatečnosti. Zvyšování informační gramotnosti v této sféře maximalizuje podporu při řešení jednotlivých případů.

Elisův model informačního chování právních expertů

V souvislosti s rozvojem informační vědy vzniklo několik přístupů k získávání, vyhodnocování a využití informací advokáty a právníky. Velmi zajímavým výzkumem se zabývali (Makri a Cox 2008), kteří pozorovali informační chování akademických právníků a studentů v rámci vyhledávání, přičemž využili pro odvození návyků Ellisův model informačního chování (Ellis 1989).

Analýza Ellisova modelu

Podívejme se nyní na Ellisův model informačního chování, který zahrnuje následující části s komentářem k výsledkům výzkumu informačního chování právních profesionálů (Ellis 1989), (Makri a Cox 2008):

1. Zahájení / Průzkum – zjištění relevantních informačních zdrojů / dokumentů, případně klíčových osob, které mohou poskytnout úvodní vhled do nového problému.
   • Využívání elektronických zdrojů s komentáři, internetové vyhledávače Google a Google Scholar, využívání osobních poznatkových bází, sdílené sbírky v rámci intranetu
2. Monitoring – udržení si povědomí o vývoji a technologiích v určitém konkrétním odvětví pravidelným sledováním daných zdrojů
   • Velmi malé využití, fragmenty monitoringu lze vidět v sekci aktuálního vývoje báze LexisNexis.
3. Browsing – polopřímé vyhledávání v oblasti potenciálního zájmu
   • Častá metoda získávání informací. Ve výsledcích se nicméně objevily i procesu vyhledávání informací zadáváním dotazu (není součástí Elisova modelu), bohužel však na velmi nízké úrovni.
4. Řetězení – tato část využívá průzkum v citacích relevantních děl a dalších referenčních informací.
   • Řetězení byla rovněž velmi častá metoda zejména v průzkumu akademických děl (tato metoda je nicméně rovněž využívaná v průzkumu patentových dokumentů pozn. aut.)
5. Diferenciace – posuzování kvality a relevance zdrojů využívaných pro vyhledávání požadovaných informací
   • Občasný výskyt hodnocení / rozlišování zdrojů podle kvality autority, která daný zdroj vydává.
6. Vytěžování – systematická analýza zdroje pro identifikaci potenciálně zajímavých informací
   • Vytěžování definované v Elisově modelu bylo reprezentováno malým výskytem. Hlavní důvod se jeví především pokročilá možnost analýzy primárního dokumentu v soudobých rešeršních systémech (např. konkrétní hledání ve fulltextu).
7. Ověřování – kontrola informací a zdrojů pro eliminaci výskytu chyby a potenciálního vzniku dezinformace.
   • Žádný výskyt. Účastníci předpokládali, že vyhledané dokumenty z právní oblasti musí být verifikovány ještě předtím, než jsou zpřístupněny.
8. Práce s informacemi – organizace a uchovávání informací pro následné využití
   • Pro organizaci a uchovávání informací byl využívá především editor Microsoft Word.
9. Ukončení – využití a distribuce informací
   • Součástí byly pokusy o vyhledávání zbývajících chybějících fragmentů informací.

Koncept informačního chování pro právní prostředí

Autor tohoto článku by rád v tomto bodě navázal na dosavadní výzkumy, přičemž hodlá navrhnout diferenciaci zdrojů pro informační potřeby odborníků z oblasti práva. Stejně jako v ostatních oblastech je tato zcela zásadně ovlivněna digitální (informační) rozmanitostí, která je reprezentována extrémním množstvím publikovaných a indexovaných informací.

Informační potřeby ponechme rozdělené do čtyřech hlavních skupin, které definoval (Leckie et al. 1996)

1. Advokacie (účely přesvědčování v rámci soudních řízení a sporů)
2. Tvorba dokumentů a korespondence
3. Konzultace klientům
4. Procesy v advokátní kanceláři / firmě

Je nutné vidět souvislosti

Jmenujme si následně informační oblasti, které advokáti a právníci mohou využít pro koncepci výběru informačního zdroje na základě jejich potřeb. Typologie zdrojů a dokumentů je příkladem výstupů pro konkrétní účely vyhledávání a řeší se individuálně. Tato přehledová tabulka má reprezentovat vztahy mezi informačními oblastmi, zdroji a informacemi. Zároveň je nutné pochopit podstatu vztahů mezi jednotlivými entitami. Informační gramotnost v tomto momentu znamená např. schopnost posoudit patentovatelnost / nepatentovatelnost určitého

Přehledová tabulka příkladů směrů řešení informačních potřeb právních subjektů dle informační oblasti (autor).

Z pohledu získávání a využití informací je nutné nyní podotknout, že zejména v oblasti práva je kladen velký důraz na ověřování informací. Příklad ze studie (Makri a Cox 2008) paradoxně tuto činnost nikdo z účastníků průzkumů nevykonal. To samozřejmě vede k autorově záměru využívat pro sběr informací z oficiálních informačních zdrojů hlubokého webu, které mají předpoklad existujících forem ověření. Je nutné nicméně podotknout, že nelze uvažovat cestou opominutí prostředí povrchového webu (indexované). Tento přístup by vedl k radikálnímu snížení úplnosti vyhledávání.

Pozor na čmuchání kolem vašich dotazů

Citlivost vyhledávaných informací v různých formách vede k častému omylu existence anonymity nebo alespoň přiměřené formy soukromí. S odkazem na článek týkající se sledování třetích stran je nutné doporučit opatření proti možnosti zanechání digitální stopy, a to zejména s ohledem na užitá klíčová slova v jednotlivých systémech společně s IP adresou počítače, z kterého se provádí vyhledávání.

Proces vyhledávání lze doporučit následovně:

Návyky vyhledávání lze zlepšovat

Informační chování je také komplexem osobních návyků, zkušeností a znalostí. Přijetí nových způsobů vyhledávání s sebou přináší nové možnosti získávání relevantních dokumentů s ohledem na časovou efektivitu. Zároveň se jedná o poznání aktuálních možnosti rešeršních systémů, jejichž obsahová základna prochází často významnými změnami (např. patentové informace). Klíčové body posilování informační gramotnosti u advokátů a právníků potom jsou:

1. Schopnost identifikovat informační problém vytvoření dotazu v rešeršních systémech
2. Pokročilá znalost vytěžování informací v obou prostředích, hlubokého a povrchového webu.
3. Lepší posouzení relevance a schopnost rychlejšího ověření informace.
4. Bezpečné vyhledávání.
5. Výrazné zkrácení času vyhledáváním informací.

Shrnutí

• Právní experti přistupují k vyhledávání spíše intuitivně.
• Právní informace vyžadují striktní přístup k verifikaci.
• Existují 4 základní oblasti zájmu v právní profesi: advokacie, příprava korespondence a dokumentů, konzultace klientům, firemní procesy.
• Je doporučeno volit jako první prostředí hluboký web.
• Pozor na sledování chování v rámci procesu vyhledávání.

Použité zdroje

ELLIS, David, 1989. A Behavioural Approach to Information Retrieval System Design. Journal of Documentation [online]. 3., 45(3), 171–212 [vid. 2017-02-28]. ISSN 0022-0418. Dostupné z: doi:10.1108/eb026843

LECKIE, Gloria J., Karen E. PETTIGREW a Christian SYLVAIN, 1996. Modeling the information seeking of professionals: A general model derived from research on engineers, health care professionals, and lawyers. 4., 66(2), 161–193. ISSN 00242519.

MAKRI, Stephann a Anna L. COX, 2008. Investigating the information-seeking behaviour of academic lawyers: From Ellis’s model to design. Information Processing & Management [online]. 44(2), 613–634. ISSN 03064573. Dostupné z: doi:10.1016/j.ipm.2007.05.001

OTIKE, Japhet, 1999. The Information Needs and Seeking Habits of Lawyers in England: A Pilot Study. Intl. Inform. & Libr. Rev [online]. 31, 19–39 [vid. 2017-02-28]. Dostupné z: http://www.idealibrary.com

VOLLARO, Alice J a Donald T HAWKINS, 1986. End-User Searching in a Large Library Network: A Case Study of Patent Attorneys. Online [online]. 10(4), 67–72 [vid. 2017-02-28]. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=eric&AN=EJ340360&site=ehost-live

WILKINSON, Margaret Ann, 2001. Information sources used by lawyers in problem solving: An empirical exploration. Library & Information Science Research [online]. 23(3), 257–276. ISSN 07408188. Dostupné z: doi:10.1016/S0740-8188(01)00082-2

YUAN, Weijing, 1997. End-user searching behavior in information retrieval: A longitudinal study. Journal of the American Society for Information Science [online]. B.m.: Wiley Subscription Services, Inc., A Wiley Company, 3., 48(3), 218–234 [vid. 2017-02-28]. ISSN 00028231. Dostupné z: doi:10.1002/(SICI)1097-4571(199703)48:3<218::AID-ASI4>3.0.CO;2-#

[1] Profesionální databázové centrum nejen pro oblast práva.