Šedá literatura a její hodnota
Šedá literatura zahrnuje jakékoliv dokumenty, které nebyly zveřejněny přes oficiální vydavatelské distribuční cesty, ať už v akademickém či komerčním světě. Jedná se např. o vysokoškolské kvalifikační práce, příspěvky z konferencí, informační letáky i publikace firem, neziskových organizací či vládních institucí.
Hodnotu šedé literatury si můžeme uvědomit na příkladu činnosti akademického pracovníka. Spočítáme-li jeho oficiálně publikované články, dojdeme zpravidla k jednotkám článků za rok. Akademik se ale také podílí na výuce a vedení prací studentů, účastní se odborných konferencí a zapojuje se do dalších interních projektů své instituce. Přitom zpracovává řadu informačně bohatých materiálů. Podobně firmy nebo třeba neziskové organizace během své existence vyprodukují obrovské množství dokumentů (třeba prezentace, brožury, infografiky, výroční zprávy), ale málokterý z nich dostane podobu formálně vydané publikace.
Až po této úvaze dojdeme k tomu, že šedá literatura představuje v podstatě nekonečnou studnici informací, která má ale oproti formálním publikacím tu obrovskou nevýhodu, že nemá jednotnou podobu, označení a umístění, což značně komplikuje její dohledání a využití.
Tento problém částečně řeší řada institucí, které vybranou šedou literaturu zaznamenávají a dávají k dispozici ve specializovaných databázích. Jednou z nich je i OpenGrey.
Databáze OpenGrey
OpenGrey je otevřená databáze více než 700 000 bibliografických referencí k šedé literatuře, která vznikla na evropském území. Umožňuje reference podrobně vyhledat, exportovat a zjistit umístění daných materiálů. Zahrnuje šedou literaturu z oblasti vědy, technologií, biomedicíny, ekonomie, a také společenských a humanitních věd. Zároveň obsahuje preprinty z konferencí o šedé literatuře. Vstoupíme do ní přes doménu opengrey.eu či opengrey.org.
Seznámení s obsahem databáze
Pro vyhledávání v databázi je nezbytné používat angličtinu, jelikož všechny záznamy v databázi mají uvedeny název a/nebo klíčová slova v angličtině. Kromě toho je každý záznam opatřen tzv. SIGLE klasifikačním kódem, který záznam zařazuje do určité tematické skupiny.
V případě, že se chceme seznámit se systémem SIGLE klasifikace nebo nemáme konkrétní vyhledávací dotaz, můžeme seznámení s databází začít na záložce Subjects. Po jejím otevření se nám zobrazí kompletní seznam 22 tematických oblastí.
Kliknutím na jakoukoliv z nich jsme přesměrování na záložku Search, kde se nám zobrazí záznamy referencí z dané oblasti. Podrobnější třídění záznamů dle oborů můžeme prozkoumat v levé části obrazovky.
Vyhledávání
Častěji nás zřejmě bude zajímat konkrétní téma a budeme využívat pokročilé vyhledávání. Pokud do vyhledávače zadáme více slov, implicitně je mezi nimi vložen operátor AND. Pro ukázku použijeme spojení virtual team a dostávám 42 výsledků.
Pro upravení či zpřesnění dotazu můžeme využít řadu standardních operátorů a syntaxe. Jde o booleovské operátory (AND, OR, NOT), proximitní operátory (NEAR, NEAR/X), dále použití uvozovek pro vyhledání přesné fráze („virtual team“ zúží výsledky na 6 záznamů), vyloučení slova pomocí mínusu (např. „virtual team“ -survey) či použití symbolu * pro nahrazení koncové části výrazu (organisation* vyhledá tedy organisations i organisational).
Zajímavou možností je použití BEFORE/AFTER, kterými definujeme časové rozpětí (např. AFTER 2005 nalezne dokumenty vydané po roce 2005) a OPT vyhledá volitelná slova, která se mohou či nemusí v dokumentu vyskytnout. Výsledky hledání se pak srovnají tak, že záznamy obsahující toto volitelné slovo jsou řazeny jako první.
Při rozkliknutí konkrétního záznamu dostáváme veškeré dostupné informace, především tedy název, autora, rok vydání, jazyk, abstrakt (ty se začaly přidávat až od roku 1997), klíčová slova, typ dokumentu, SIGLE kód a umístění dokumentu.
Při vyhledávání můžeme využít vyhledávání dle těchto políček, které u záznamu jsou. Nejpraktičtější bude vyhledávání v abstraktu (abstract:“virtual team“). Možností při úpravě vyhledávacího dotazu je nicméně více a jejich kompletní seznam a vysvětlení může čtenář naleznout v zápatí stránky v sekci Help (záložka Search). Na tu samou stránku odkazuje i otazník vedle vyhledávacího okna.
Další možností, jak upravovat svůj dotaz, je skrze filtry zobrazené v levé části obrazovky. Pomocí nich můžeme specifikovat dle konkrétních osob (autorú), organizací, SIGLE klasifikace, klíčových slov, roku vydání, jazyka, typu dokumentu a země jeho původu.
Export záznamu
Pro usnadnění práce s citováním můžeme využít dvou jednoduchých cest, jak si uložit bibliografický záznam námi zvolených dokumentů. Záznam můžeme exportovat ve formátu XML pomocí ikonky nad konkrétním záznamem a nebo, pokud máme předem nainstalované příslušné rozšíření, použít citační manažer Zotero.
Na co nezapomenout?
Ačkoliv OpenGrey a další databáze šedé literatury představují nedocenitelné pomocníky při rešerši neoficiálně publikovaných dokumentů, je nutné si uvědomit, že obsahují pouze její malý výsek. Aby se totiž určitý dokument v databázi objevil, musí jeho vlastník aktivně spolupracovat s institucí, která se zabývá archivací a zpřístupňováním literatury v dané zemi. V ČR například tuto službu poskytuje Národní technická knihovna, skrze portál nusl.techlib.cz pak můžeme prohlížet naši národní databázi šedé literatury. Pouze pokud národní instituce zároveň spolupracuje s OpenGrey, můžeme daný dokument naleznout i zde. Přesto se vyplatí tohoto volně dostupného zdroje využívat, jelikož při běžném hledání na povrchovém webu bychom se k tak bohatým informacím dostávali jen obtížně.
Použité zdroje
OpenGrey databáze. Dostupná z http://www.opengrey.eu/
